Ekologický audit

Definice ekologického auditu.

Definice z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.761/2001 zní: „ekologický audit je nástroj řízení, zahrnující systematické, dokumentované, pravidelné a objektivní hodnocení výkonu organizace, systému řízení a postupů v ochraně životního prostředí s cílem:

• usnadnit kontrolu řízení prováděnou vedením, týkající se způsobů chování, které mohou mít dopad na životní prostředí,
• posouzení dodržování politiky životního prostředí, včetně obecných a specifických cílů organizace, týkajících se ochrany životního prostředí“.

Pod pojmem „ekologický audit“ se rozumí též ekologické vyhodnocení závazků životního prostředí dle zák. č. 92/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Zaměření ekologických auditů.

Ekologické audity se zaměřují podle požadavku zákazníka na:

• posouzení stavu znečištění horninového prostředí, podzemních a povrchových vod, stavebních objektů, průmyslových zón, skládek odpadů apod.,
• vyčíslení ekologických škod, ocenění ekologické zátěže nemovitostí,
• posouzení souladu činnosti organizace s právními a ostatními požadavky vztahující se k ochraně životního prostředí,
• posouzení stávajících ekologických závazků,
• posouzení dokumentace procesů vedené organizací,
• ověření účinnosti koncových technologických zařízení na ochranu životního prostředí či technologie zlepšující znečištěné životní prostředí,
• navržení nápravných a preventivních opatřeních a stanovení jejich priorit,
• ocenění nápravných a preventivních opatření,
• vyčíslení plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů a přehled možných sankcí za poškozování životního prostředí.

Práce související s vypracováním ekologického auditu.

Sběr a vyhodnocení dostupných informací.

Jedná se především o následující údaje:

• Obecné – geologické, hydrogeologické, hydrologické, geochemické údaje horninového podloží, údaje o dosud provedených průzkumných prací, příp. sanačních prací.
• Provozní – údaje o používaných výrobních technologiích, používaných látkách, koncových technologií na ochranu životního prostředí vč. historických údajů o využívání zájmové lokality.
• Environmentální – údaje o plnění právních a ostatních požadavků a vedení dokumentace vztahující se k ochraně životního prostředí.

Průzkumné práce.

Průzkumné práce jsou zaměřeny hlavně na doplnění a ověření údajů získaných v předchozím kroku. Nejčastěji se jedná o průzkum horninového podloží a podzemních vod, případně stavebních materiálů, určení kvalitativních a kvantitativních hodnot znečištění, stanovení či ověření účinnosti technologií na ochranu životního prostředí. Průzkumné práce mohou být řízeny tak, aby získané výsledky mohly být podkladem i pro zpracování analýzy rizika.

Analytické vyhodnocení.

Údaje získané z dostupných informací a průzkumných prací se vyhodnocují a porovnávají s právními a jinými požadavky. Analytické vyhodnocení lze rozšířit o identifikaci ekologických aspektů a vyhodnocení ekologických dopadů vč. možných ekonomických . Závěrem se stanoví rozsah ekologických závad, případně se vyčíslí ekologické škody či závazky. Veškeré poznatky a závěry jsou vizualizovaný do textové, tabelární a mapové formy v papírové nebo elektronické podoby dle požadavků zákazníka.

Nápravná a preventivní opatření.

V případě zjištěného nesouladu činnosti organizace s platnou legislativou na ochranu životního prostředí nebo zjištění znečištění či možné nebo hrozící ekologické újmy lze podle požadavku zákazníka navrhnout nápravná a preventivní opatření k odstranění nevyhovujícího stavu a stanovit priority realizace. V rámci této činnosti je možné nabídnout i odbornou pomoc při získávání finančních prostředků.

Projednání ekologického auditu se zainteresovanými třetími stranami.

V průběhu zpracování ekologického auditu podle přání zákazníka lze získané poznatky projednat se zainteresovanými třetími stranami (např. s orgány státní správy) a na jejich vyjádření nebo stanoviska reagovat.